Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Dědic čtyř mocných

Epilog

Epilog

Harry se objevil před hradem temnot. Zadíval se na něj a s úsměvem se vydal dovnitř.

„Hej tak kde jsi.“ Křikl, když vešel dovnitř.

„Jsem ve svém pokoji Harry.“ Odpověděl mu hlas jeho babičky.

Harry s úsměvem vyběhl schody a vlezl do jedněch dveří.

„Tak jak to dopadlo?“

„Dle očekávání babi.“ Řekl a s úsměvem ji objal.

„Tak to je skvělé. Stejně jsem ho neměla ráda.“

„Jo to jsme dva. My plus celý zbytek světa.“ Řekl a rozesmál se naplno.

„No dovol, tak špatné to zas nebylo.“ Řekl nějaký hlas ode dveří.

Oba se tam podívali.

Ve dveřích stál muž s jemnými rysi a dlouhými vlasy.

„No konečně. Co tě tak zdrželo, dědo?“ zeptal se Harry.

„Koukal jsem, jak jsi si semnou hrál.“ Zavrčel.

„No tak sory. Sem si to chtěl taky trochu užít.“ Řekl Harry s úšklebkem na tváři.

„No jistě jak jinak.“ Zabručel si Tom Rojvol Raddle pod nos.

„No tak promiň. Jaké sis to vybral jméno?“ zeptal se Harry.

„Mat Dojvl Roedlo.“ Řekl s pyšným úsměvem.

„To je teda zkomolenina.“ Zamrmlal Harry potichu, ale nahlas řekl jen: „Jo to je dobrý.“

„Díky.“ Řekl Tom, teď už vlastně Mat.

„Fajn můžeme jít?“ zeptal se a zadíval se na svoji babičku.“

„Jo já už jsem připravena.“ Řekla a zvedla menší kabelku přes rameno.

„Já taky.“ Řekl Mat a kývl hlavou směrem k vaku, který mu visel přes rameno.

„Skvěle tak se mě chytněte.“ Řekl a natáhl ke každému z nich jednu ruku.

Oba jej chytli a ve víru živlů se přenesli před hrad Temnot.

„Proč jsme tady a ne v bradavicích.“

„Protože tenhle hrad ještě musíme zničit. Nechci, aby se sem někteří chodili schovávat.“ Řekl Harry a zadíval se na hrad.

Ten se začal po chvíli třást a opadávali velké kusy zdi. Najednou hrad doslova vybouchl a v místě kde ještě před chvílí stál, byli nyní vysoké stromy.

„Pěkné.“ Ocenil jeho práci Mat.

„Díky.“ Řekl a znovu oba chytl.

Tentokrát se objevili před Bradavickou bránou.

„Johne, někoho vedu. Nelekni se.“ Poslal Harry v duchu vzkaz svému bratrovi.

Když stanuli ve Vstupní síni, uslyšeli z Velké síně hlasité projevy radosti.

„Fajn chceš tam potichu proklouznout nebo se vší parádou?“ zeptal se Harry svého dědy.

„Radši bych tam potichu vklouzl.“ Řekl Voldemort.

„Dobře jak chceš.“ Řekl Harry a vydal se ke dveřím do sálu.

Ti dva jej následovali.

„Otevřu ty dveře jen kousek a proklouzneme tam souhlas?“ zeptal se svých prarodičů.

„Jo, to mi vyhovuje.“ Řekl Mat.

Harry se udiveně podíval. „Tobě? Nebyl jsi to vždycky ty, kdo všude lezl tak aby o něm všichni věděli?“ zeptal se s úšklebkem.

K jeho překvapení se Mat usmál.

„Já ne. Já existuju teprve tři hodiny.“ Zasmál se na něj.

„Hm tak co už s tebou.“ Řekl a vyrazil ke dveřím.

Ti dva jej v těsném závěsu následovali. Když přišli ke dveřím Harry se do nich s úsměvem zapřel a velká vrata se rozletěla na obě strany. V tu chvíli všichni v síni utichli a otočili se ke dveřím. Moody s Brouskem jako správní bystrozoři už měli hůlky v rukách a mířili na dveře.

„Omlouvám se, ale můžeme se také připojit?“ zeptal se Harry s úsměvem. „Tohle jsou mí příbuzní a jdeme oslavovat.“ Vykřikl a vyrazil k davu, který už dál řádil.

Mat popadl Harryho za hábit. „Já mám občas vážně sto chutí tě zabít.“

„Já vím.“ Řekl a razil si cestu k Johnovi, který se taky tvářil, že by byl schopný vraždit.

Hned jak k němu došli tak se na Harryho obořil.

„Co to má sakra znamenat? Jak jsi tohle mohl udělat.“ Zasyčel na něj tiše.

„A co jsem udělal?“ zeptal se Harry nevině.

„Nedělej ze sebe vola. Já ho poznal. Jak jsi jen mohl?“

„A koho jsi poznal? Mata Dojvla Roedloho a jeho ženu Petúnii?“ řekl Harry a významně se na něj zadíval.

„To si snad děláš srandu. Jak dlouho myslíš, že tohle vydrží? On bez vraždění nevydrží. Je to Voldemort sakra.“

„Za prvé je to taky náš děda, za druhé Voldemorta jsem dneska zabil, a za třetí i Albus Brumbál si myslel, že si každý zaslouží druhou šanci, no a za čtvrté pokud se ti to nelíbí tak máš smůlu, protože s tím nic neuděláš.“ Zakončil Harry monolog a John na něj koukal s vyvalenýma očima a pusou až na zem.

Harry na něj kývl a vyrazil ke středu místnosti, kde čtyři duchové tančili o sto šest. Harry na ně chvíli koukal a pak vyprskl smíchy.

„Na vás teda je pohled.“ Řekl, když si ho ti čtyři všimli.

„Hahaha moc vtipné.“ Zavrčela Helga.

„Ale no tak dělám si srandu. Pojďte se mnou, chci s vámi mluvit.“ Řekl a vyrazil za síně.

Cestou zavadil pohledem o bar, který se tam z ničeho nic objevil. U baru seděly dvě postavy, smáli se a ládovali se ohnivou whisky. Harry se usmál.

„No myslím, že Mata a Moodyho bude zítra pěkně bolet hlava.“ Prohodil směrem k duchům.

Ti se tam také podívali a zasmáli se.

„Jo to bude, ale myslím, že nebudou jediní.“ Řekla Rowena.

„Kam nás to vedeš?“ zeptali se, když se postavil na schodiště a čekal, až jej vyveze.

„Do sedmého patra.“ Řekl jen a duchové už vyletěli napřed a vletěli do chodby, kde se nacházela Komnata nejvyšší potřeby.

Harry vešels chodby a už jen vyděl jak duchové prošli zdí. Vešel za nimi a to co uviděl, jej překvapilo. Byli tam ti čtyři ale normálně z masa a kostí.

„Jak je tohle možné?“ zeptal se překvapeně.

„Ta komnata je mocnější než si myslíš, zde může mít každý podobu, jakou chce.“ Odpověděl mu Godrik a ukázal mu na páté křeslo, které bylo volné.

Harry se do něj posadil a začal se s nimi bavit. Povídali si celou noc a nakonec v komnatě i přespali.

O jedenáct let později.

„Tati, kdy už půjdeme nakupovat?“ zeptala se malá holčička a zatahala muže za rukáv.

„Neboj se Lilian už brzo.“ Řekl její otec a s úsměvem pohladil dívku po zlatých vlasech.

Ptáte se, kdo je to? No přece Harry Potter chlapec, který přežil, vyvolený, vyznamenaný Merlinovým řádem první třídy a nejlepší bystrozor za posledních padesát let.

Do kuchyně ve které Harry se svojí dcerou byl, vešla žena. Zrzavé vlasy dlouhé až po pas měla volně rozpuštěné a s úsměvem objala svého muže.

„Jsi moc nedočkavá Lil. Děláš jako bys jela do bradavic poprvé a přitom tam jsi v jednom kuse.“

„No a co? Děda Mat a strejda John, teta Bel a teta Mariana mě tam vždycky rádi vidí.“

„Jo a ty zas hrozně ráda vidíváš Marcuse, Petra, Páju a Mariku že?“ zeptal se její otec s úsměvem.

Lili jen pokrčila rameny a začala snídat.

 Harry pobaveně zakroutil hlavou a taky usedl za stůl.

Asi bych vám to měl trochu vysvětlit, jak to teď vypadalo. No Severus si vzal Marianu a měli dvojčata Marcuse a Petra. John si vzal Belatrix a pouhé dvě hodiny později než Severusovi a Marianě se jim narodili dvojčata Pája a Marika. Harry si vzal Ginny se kterou má Lilian a Mat se ujal ředitelování po profesorce McGonagalové, která odešla do důchodu. Severus a John dál učili v Bradavicích a volné místo profesorky přeměňování vzala na svá bedra Petúnie. Ron si vzal Hermionu ale děti zatím neměli.

Natáhl se po topince, a když se do ní chystal zakousnout, plameny v krbu zezelenaly. Harry se zadíval do krbu a v něm se objevila povědomá tvář.

„Ahoj Rone, dáš si snídani.“

„Potřebujeme tvou pomoc, ti idioti zas začínají řádit.“ Řekl a hned zas zmizel.

Harry si povzdechl, položil topinku, políbil ženu a dceru a s výkřikem ministerstvo se přenesl do své kanceláře.

Den proběhl úplně stejně jako každý jiný, ale Harry se stále nevracel. Giny o něj neměla strach, často býval déle v práci. Obě holky šly spát a moc těžkou hlavu si z toho nedělaly. Ráno Harry nebyl v posteli a stále se neukazoval.

Lili ještě spala, ale Giny už seděla v kuchyni a snídala, když plameny v krbu zezelenaly.

„Konečně.“ Řekla tiše a začala chystat druhou porci snídaně.

Stála ke krbu zády takže neviděla kdo vlastně přišel ale domnívala se že to byl Harry. Bohužel opak byl pravdou.

„Ahoj sestřičko.“ Ozval se smutný hlas zpoza jejích zad.

„Ahhh.“ Vypískla Giny. „Rone, sakra vystrašil jsi mě.“ řekla a lehce ho plácla přes ruku.

Pak si všimla jeho smutného výrazu.

„Stalo se něco?“ zeptala se s neblahým tušením.

„Posaď se Giny prosím. Musíme si promluvit.“ Řekl Ron a přisunul jí židli.

Sám se posadil proti ní a uchopil její ruce do svých dlaní.

„Giny teď musíš být silná, už kvůli Lili.“ Začal tiše.

„Co se stalo, Rone?“

„Nikdo jsme nemohli nic dělat i když jsme se snažili.“ Pokračoval Ron jakoby její otázku neslyšel.

„Rone, řekni mi co se stalo.“

„Nikdo si to nepřál, ale bohužel už se nedá nic dělat.“

„SAKRA CO SE STALO?“ vykřikla už Giny a prudce se zvedla ze židle.

Ron zvedl sklopenou tvář, pohlédl jí do očí a ona uviděla něco co už dlouho u něj neviděla. Slzy.

„Harry je mrtvý.“ Řekl Ron tiše.

Giny se roztřásla a těžce dosedla zpátky na židly.

„Je mi to líto.“ Řekl a objal svou sestru.

Giny mu objetí opětovala a rozplakala se. Ronovi také tekli slzy ale on se je nijak nesnažil zadržet.

„Jak?“ zašeptala tiše po asi půl hodině.

„Smrtijedi v Azkabanu se vzbouřili. Většina se jich vrhla právě proti němu. Nott jej zezadu trefil Avadou.“ Řekl a Giny se znovu rozbrečela.

 

A tak skončil příběh Harryho Pottera.

Poslední komentáře
23.10.2014 18:36:34: Inspirujte se přírodní kosmetikou Oriflame aktuální katalog. Katalog najdete na našem webu. V Orifla...
16.09.2014 14:36:36: Blog s kosmetikou Oriflame
12.05.2014 19:43:07: Kosmetika Oriflame levně - Oriflame se slevou 23%, registrace nových členů Registrace Oriflame zdar...
01.04.2014 14:34:57: www.kosmetika-sleva.cz Máte rádi slevu na kosmetiku? Zaregistrujeme nováčky z celé ČR.Sleva po regis...
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.