Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Dědic čtyř mocných

Kapitola 15

Kapitola 15: Nový příbuzný a Temné sídlo

Když se všichni konečně posadili, Harry začal mluvit: "John nám zanechal závěť. Ještě dnes ji odnesu na úřad." Nadechl se, podíval se na svoji babičku a pokračoval: "Babi, tebe bych prosím poprosil abys zařídila pohřeb a závěť." Počkal až přikývne a pak vytáhl jeden dopis. "Tenhle dopis mám doručit svojí tetě. A to také udělám." Pak se podíval na profesorku Queenovou. "Jsem já to ale nezdvořák. Ani jsem vás tu nepřivítal." Řekl a přešel k ní. Podal jí dopis a řekl: "Vítejte v mém domě. Mary Jane Raddleová." Po tomto prohlášení zavládlo ticho. Všichni až na Mary, Severuse a Harryho vytáhli hůlky. "Nechte toho. Ona není jako Voldemort." Řekl Harry a stoupl si před ni. Severus dál seděl a měl vytřeštěné oči. "Proč jsi mi to neřekla?" řekl potichu Severus. Potichu a naštvaně. Ona se na něj omluvně zadívala. "Promiň. Vím že se zlobíš, ale kdybys to věděl, byl by jsi v nebezpečí." Řekla Mary. "Zlobím? Já se vůbec nezlobím." Řekl znovu naštvaně Severus a postavil se. "Ano to vidím." Prskla trochu naštvaně Mary. Severus se třásl hněvem. Mary k němu přešla a políbila ho. Severus se k ní hned nepřidal, ale pochvíli roztál jak rampouch v létě. Ti čtyři na to koukali značně vyjeveně. Harry se po chvíli vzpamatoval a odkašlal si. Ti dva se od sebe odtrhli a oba dva zrudli. "Jak dlou…"začal Harry, ale byl přerušen nečekaným návštěvníkem, který stál, vlastně ležel, ve dveřích. Onen návštěvník se smál jak pominutý a snažil se u toho mluvit. "Srabusi jak…jak dlouho už? To vidět James tak má z tebe Vánoce ještě měsíc." Severus vztekle zavrčel: "A ty snad ne? A navíc. Neměl bys být mrtvý?" "Ne, já je budu mít ještě půl roku a mrtvý taky nejsem jak vidíš." Severus ještě zavrčel něco ve smyslu že je to škoda a vztekle sebou hodil do křesla. Naštvaný pohled ostatní odradil od otázek. "Co tady vlastně děláš Siriusi?" snažil se zachránit situaci Harry. "John mi včera řekl že se sem mám nastěhovat. Pokud ti to teda nevadí?" "Ne vůbec. Budu jen rád." Řekl Harry a otočil se zpět k ostatním. "Musím teď na týden odejít. Zvládnete to tady sami?" "Jistě a kam půjdeš?" zeptala se babička. "Musím doručit ještě jeden dopis a pak musím najít jisté domy." Řekl Harry. Sirius jako jediný pochopil. "Tak to ti přeju hodně štěstí. A pozdravuj ji." Harry se zamračil. "Jak víš pro koho je ten poslední dopis?" "Protože znám Johna. Myslel na všechny a navíc Belu miluje." Severus se prudce postavil. "Ale jestli chceš za Belatrix, tak musíš do Temného sídla." "Já vím a proto mě tam vezmeš. A rovnou do trůnního sálu." "COŽE? TO NEUDĚLÁM." Harry se taky postavil. Byl o trochu vyšší než Severus a tak na něj hleděl shora. "Ale vezmeš. Mám plán. Ty mě jenom odvedeš k mému dědovi, zbytek necháš na mě. Jasné?" "A když odmítnu?" Harry pokrčil rameny. "No tak odmítneš. Po Příčné se určitě prochází dost smrtijedů kteří si budou chtít šplhnout u svého pána." Severus se zamračil. "Vyděrači." Harry se usmál. "Tak jdem ať to mám z krku." Řekl a zamířil ke dveřím. V nich se ještě zarazil. "Vrátím se až najdu ty domy. Zatím sbohem." Vyšli před dům, Harry dal svoji hůlku Severusovi a on je přemístil. Severus na něj zamířil hůlkou a vyrazili za Voldemortem. Severus zabušil na velké dvoukřídlé dveře a ty se po chvíli otevřeli. Vešli a Severus hodil Harryho před Voldemorta. "Přinesl jsem vám menší dáreček Mistře." "Výborně Severusi. Dej mi jeho hůlku a můžeš jít." Když Severus odešel otočil se Voldemort na Harryho. "Vítej v mém domě, můj drahý vnuku." "Nazdar. Nebudu chodit kolem horké kaše. Myslím si že oba dva víme že jsem tady jen proto že tu chci být." "Na tom se shodneme." "Mám doručit dopis a slyšel jsem že Belatrix je tady." "Kdopak jí píše?" "John." Řekl Harry smutně a sklonil hlavu. Voldemort vykulil oči. "Oni se znali?" "Jo. Chodili spolu do Bradavic a kdybys se neukázal ty a neodvedl Belu tak by se asi vzali." Voldemort na něj koukal jak tele na nový vrata, ale nakonec ji přece jen zavolal. Harry se schoval za sloup a čekal. "Co si přejete Mistře?" zeptala se Bela když poklekla před trůnem. "Někdo ti sem přinesl dopis." Bela lehce vykulila oči. V tu chvíli se objevil Harry za jejími zády. "Zdravím Belo, jak se daří?" Ona se lekla a vyskočila jak píchnutá šídlem. Otočila se a málem to s ní seklo. "Potter?" začala mít podezření. "Co mi zrovna ty chceš?" "Slyšela jsi. Přinesl jsem ti dopis a pozdravuje tě Sirius." "A od koho je ten dopis?" Harry dopis vytáhl a Bela zbledla. Poznala to písmo, kterým bylo napsané její jméno. Vždyť ho viděla už tolikrát. Poznala by ho kdekoliv. "Co je s Johnem?" zeptala se tiše. "Je mrtvý." Řekl Harry stejně tiše. Bela se zhroutila a začala brečet. Harry k ní přešel a podal jí dopis. "Chtěl abych ti vyřídil že tě miluje." Řekl a pak se otočil na Voldemorta. "Díky že jsi mi umožnil splnit jeho poslední přání." Řekl a otočil se. "Počkej." Vykřikl Voldemort a mávnutím si ho přivolal k sobě a přitáhl si ho k uchu. "Nevím jestli to víš, ale za pokus nic nedám. Nevíš kde je má žena?" "Nevím ani jak se jmenuje." "Jmenuje se Petunie. Příjmení si asi změnila, ale tuším že chtěla být někde blízko Petry." Harry vytřeštil oči někam za Voldemorta. Voldemort se lehce zamračil. "Ty víš kde je?" Harry na něj přenesl pohled. "Znám jednu Petunii, ale nejsem si jistý, jestli to je ta, o které mluvíš." Voldemort se postavil. "Zaveď mě k ní. Pokud je to ona tak ji poznám." Harry se rozmýšlel. "Dobře, ale slib mi že pokud to nebude ona, tak jim neublížíš." "Dobře." Bela se vrátila do svého pokoje a oni se vydali na cestu. Voldemort se Harryho chytil a on je přemístil. Objevili se na kraji Zobí ulice. Harry se automaticky vydal k domu číslo čtyři. Voldemort se schoval za roh domu a Harry zazvonil. Uslyšel kroky z obýváku. Dveře mu otevřel jeho "drahý" strýček. "Pottere? Co ty tady." Zeptal se udiveně když ho uviděl. "Ahoj strýčku. Je teta doma? Potřebuji s ní mluvit." "Jo. Je v kuchyni." Vešel do kuchyně. Teta vařila u sporáku a nevšimla si ho. Harry byl už vyšší než ona a tak si jí stoupl za záda a když viděl co vaří usmál se. "To jsi hodná že mi děláš svíčkovou." Řekl Harry těsně za tetinými zády. Ta se ho lekla, vypískla a vyskočila skoro metr nad zem. "Harry, tohle mi nedělej. Víš jak jsem se lekla?" řekla a otočila se. Kdyby byla pozornější, všimla by si stínu, který se mihl kolem okna. Ona se však dívala jen na Harryho. Harry otevřel pusu, že něco řekne, ale dřív než stačil vydat jedinou hlásku, hlavní dveře se rozrazili a do kuchyně vstoupil Voldemort. Petunie zbledla a rozklepala se. "Tak co? Je to ona?" zeptal se Harry. "Ano tohle je tvá babička." "Fajn. Jistě si máte, hodně co povídat, takže já půjdu." Otočil se a chtěl odejít, ale cestu mu zahradila obrovská postava strýce Vernona. "Co se tady děje? Okamžitě vypadněte z mého domu." Řekl Vernon. Ti dva už se objímali, když dovnitř vrazil Vernon. Petunie si ho všimla a strnula. Voldemort si toho všiml a otočil se. Vernon zrudl a vrhl se na Voldemorta. Ten nestačil ani vytáhnout hůlku, ale nebylo jí potřeba. Vernon se zhroutil před jejich nohama. Ti dva se podívali nejdřív na tělo a pak na místo ke dveřím. Tam stál Harry s nataženou rukou. "Původně jsem ho chtěl zabít, ale nějak jsem to nestihl." Řekl zamyšleně Harry. "No, teď už je to jedno. Mějte se." Řekl Harry a odešel. Hned přede dveřmi si zavolal Falkona a oba se zábleskem zmizeli.

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.