Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Dědic čtyř mocných

Kapitola 17

Kapitola 17:Nový ministr a očista ministerstva.

Už to byl týden co se Harry učil ovládat své schopnosti. Uměl je ovládat na jedničku. V neděli večer rozmlouval s Falkonem. "Budeme muset zítra zajít do Bradavic. Už se tam nevrátím. Mám toho moc na práci a stejně to co se tam učí už umím." "Jo v tomhle s tebou souhlasím, ale myslím že Draco by se tam měl vrátit." "Já si to myslím taky jenže on se tam vrátit nechce. Bojí se jak zareagují ostatní. Všichni vědí že to on dostal na hrad smrtijedy a pokusil se zabít Brumbála." "Přemluv ho. Zaslouží si to." "Já vím. Pokusím se mu domluvit." Řekl Harry a šel do vedlejšího pokoje. "Draco, měli by jsme si promluvit." Řekl když vešel. "O co jde?" zeptal se Draco. "Musíš se vrátit do Bradavic." "O tom už jsme snad mluvili ne?" zeptal se Draco. "Ano, mluvili. Ale já ti říkám že se tam vrátíš a basta. Zítra ráno tam jdeme tak se na to připrav. A nechci slyšet žádné odmlouvání." Řekl Harry a vyšel z pokoje.Ráno se nasnídali a Harry se přemístil přímo do středu Velké síně. Když viděl ty vykulené oči a otevřené pusy, málem se rozesmál. Přešel přímo před učitelský stůl a podal ředitelce dva dopisy. "Toto je potvrzení o ukončení mého studia na této škole. A toto je přihláška nového studenta." Řekl Harry. Profesorka McGonagallová otevřela přihlášku. Přečetla si jméno a přikývla. "Ráda jej opět příjmu." "Výborně." Řekl Harry a mávl rukou. Předním se objevila třínohá stolička a na ní ležel moudrý klobouk. Pak se zablesklo a objevil se fénix jehož ocasu se držel mladík. Studenti vytáhli hůlky, ale Harry je zarazil. "Ty hůlky nejsou třeba. Draco Maltou je na straně dobra." "To tvrdíš ty, ale já mu nevěřím. Někdo ze studentů. "Je pod mojí ochranou. Nikdo mu nezkřiví ani vlas jinak na téhle škole skončil." " To nerozhoduješ ty Pottere." Vykřikl ten samý student. Harry konečně poznal kdo to křičí. "To se pleteš Ernie. Právě já tady rozhoduji." Ernie se zasmál. "Ty určitě. Zdá se že ti ta sláva už stoupla do hlavy. Já vždycky říkal že ti hra…" dál už se nedostal, protože Harryho pohár trpělivosti právě přetekl. Harry zvedl ruku a Ernie vyletěl do vzduchu. Na jeho tělo začal působit velký tlak a on začal lapat po dechu. Kolem Harryho se začali obtáčet provazce ohně, vody, vzduchu a listí. "Zatímco tam visíš mě dobře poslouchej. Nebudu zneužívat své pravomoci, ale jestli mě naštveš tak jsi skončil. Jasný?" zeptal se Harry. Ernie se strachem v očích přikývl. Harry ho pustil na zem a podíval se na Draca. "Necháme tě znovu zařadit a uvidíme kam se dostaneš." Draco se posadil a na hlavu si narazil klobouk. Čekali. Čekali a po dvou minutách se klobouk otočil na Harryho. "Musíme si promluvit Pottere." Řekl. Harry si ho nasadil a hned se ozval hlas v jeho hlavě. "Nemůžu ho zařadit. Stále v něm převládá Zmijozel jenže tam on nechce." "Hodil by se i jinam?" Zeptal se Harry. "Ano je odvážný, ale nejsem si jistý že by mu to prospělo vzhledem k tomu v jaké byl předtím koleji a co udělal." "Co ode mě vlastně čekáš?" "Radu. Myslíš že je bezpečné poslat ho do Nebelvíru?" Harry se zamyslel. "Ano. Myslím že ano." "Tak se stane." Harry si klobouk sundal a položil ho na stoličku. "Draco Malfoy jde do Nebelvíru." Vykřikl klobouk. Nikdo nezatleskal. Harry mávnutím ruky nechal zmizet klobouk i stoličku a přešel ke svým třem přátelům v Nebelvíru. "Pomožte mu prosím. Změnil se." Zašeptal tak aby to slyšeli jen ti tři. Přikývli a Harry přešel za Dracem. "Kdyby se něco dělo a chtěl jsi se vrátit tak máš u mě dveře otevřené. Ale nepočítej s tím že tě odtud vezmu bez řádného důvodu." Řekl mu s úsměvem. "já vím Harry a děkuji." "Není zač." řekl jen a pak se kolem něj začali prohánět všechny čtyři živli a on se přemístil. Objevil se na hlavním štábu fénixova řádu. Sešel do kuchyně a uviděl tam sedět toho koho zrovna hledal. "Zdravím Pottere jak se daří?" "Výborně Moody. A co vy?" zeptal se Harry. Ani jej nenechal odpovědět a pokračoval: "Musím si s vámi promluvit." Moody se lehce zamračil. "Posadíme se na to?" "Ano, ale ne tady." "A kde?" "Pojďte se mnou a uvidíte." "Nemůžu odejít. Mám službu." "Falkon to tady pohlídá." Moody sice nevypadal moc nadšeně, ale už neprotestoval. Falkon se posadil na stůl a Harry s Moodym se přemístili. Objevili se na ministerstvu, přímo před kanceláří ministra. "Co chcete tady dělat Pottere?" Harry neodpověděl a zaklepal. "Dále." Ozval se zevnitř hlas Rufuse Brouska. Harry s Moodym vešli a uviděli unaveného muže v němž poznali Rufuse Brouska. "Harry, Alastore. Rád vás vidím." Řekl Brousek s úsměvem. "Co tady děláte?" zeptal se a nabídl jim křesla naproti němu. Posadili se a Harry se ujal slova: "Jsme zde abychom udělali pár změn." Brousek vykulil oči. "Obávám se že ti nerozumím Harry. Jaké změny?" zeptal se a tázavě se zadíval na Moodyho. "Na mě se nedívej já toho vím asi tolik co ty." Řekl Moody když si všiml jeho pohledu. Oba se zadívali na Harryho. Ten si odkašlal a začal: "Já, Harry James Potter Nebelvír, dědic čtyř zakladatelů Bradavic. Využívám svého práva dědice a sesazuji Rufuse Antoniuse Brouska z postu ministra kouzel. Zároveň ho dosazuji na místo velitele bystrozorů. Na místo ministra kouzel dosazuji Alastora Moodyho." Dokončil Harry s úsměvem. Ti dva na něj zírali jak na blázna. "To nemyslíte vážně Pottere." Vzpamatoval se jako první Moody. "Já nemůžu být ministrem." "Proč by jsi nemohl být?" zeptal se Brousek s úsměvem, "Já si myslím že jsi na to ten pravý." "Rufusi ty jsi se zbláznil?" vykřikl Moody. "Ne a ty nemáš na vybranou." Odpovídal stále s úsměvem Brousek. "A proč se kruci pořád usmíváš jak měsíček na hnoji?" "Protože jsem rád že jsem se toho ministerského křesla zbavil." Moody momentálně vypadal že nemá daleko k vraždě. Do rozhovoru se vložil Harry. "Tak už dost. Stejně nemáš na výběr a vy Brousku mě doprovodíte do centra bystrozorů." "S největší radostí." Odpověděl Brousek. "Teď se tu pěkně zabydli a pak nám půjdeš pomoct." Řekl Harry směrem k Moodymu. "Co se bude dít?" zeptal se Moody. Harry se tajemně usmál. "Očista ministerstva." Moody vykulil oči a chtěl se ještě na něco zeptat, ale Harry už byl pryč. Spolu s Brouskem sjely do druhého patra a vešli do ústředí bystrozorů. "A co teď?" zeptal se Brousek. "Být vámi tak si zacpu uši." Řekl a pořádně se nadechl. Brousek vyvalil oči a rychle si zacpal uši. Právě včas. I přes ně Harryho slyšel. "Bystrozoři nástup." Zakřičel na celý patro. S kójí se vyvalili bystrozoři s hůlkami v pohotovosti. "Hůlky můžete schovat. Kingsley a Tonksová ke mně." Řekl Harry. Vzal si všechny tři bokem a vysvětlil jim svůj plán. "Tonksová tady zůstane se mnou a vy dva půjdete do dvou kójích. Každého koho tam pošlu hned omráčíte a svážete. Jasné?" Všichni tři přikývli a Kingsley s Brouskem zalezli a Harry se otočil zpátky k bystrozorům. "Nemáme moc času takže to vezmu zkrátka. Kolik bystrozorů chybí?" zeptal se Harry když se bystrozoři uklidnili. "Žádný pane." Odpověděl jeden z bystrozorů. "Tím líp. Budu vás postupně rozdělovat do dvou skupin. Buď půjdete do jedné z těchto dvou kójích, a nebo zůstanete tady. Jasné?" "Ano pane." Řekli sborově. Harry si vždycky zavolal jednoho bystrozora, chvilku se na něj díval a pak jej poslal buď do kóje a nebo se vrátil zpátky na své místo. Za půl hodiny měl hotovo. 425 čistých a 13 smrtijedů. Ti byli posláni do kójí. "Všechno, přiveďte je ven." Zakřičel Harry když zkontroloval posledního bystrozora. Po chvíli se otevřeli dveře a ven vyletěli dvě hromádky svázaných bystrozorů. Bystrozoři na to koukali značně udiveně. "Co to má znamenat?" zeptal se jeden z bystrozorů. "To jsou smrtijedi, které sem vpašoval Voldemort." Řekl Harry klidně. "Dnes stejným způsobem provedeme očistu celého ministerstva. Běžte na oběd a za hodinu se sem vraťte." Řekl Harry. Oni zalezli do svých kójí kde začali jednotlivě debatovat o tom co se dnes stalo. Harry zamknul smrtijedy v jedné kóji a vydal za Moodym. "Tak kolik?" zeptal se Moody když Harry vešel do kanceláře. "Třináct bystrozorů." Řekl Harry. Moody jen přikývl. "Víš přemýšlel jsem kým hodláš nahradit ty smrtijedy. Bude jich hodně." "No, už tři dny jsem obcházel kouzelníky kteří jsou bez práce a bude jich dost na to abychom pokryli úbytek." Moody se na něj díval jak na blázna. "Ty máš snad odpověď na všechno." "Na většinu ne na všechno." Odpověděl Harry s úsměvem a pustil se do jídla které měl připravené. Moody jej hned napodobil. "Jak vlastně poznáš kdo je smrtijed a kdo ne?" zeptal se při jídle. "Cítím jejich auru. Buď je černá, bílá, nebo šedá." "To je dobrý." "Jo, občas se to může hodit." Po obědě se pohodlně rozvalil v křesle. "Bylo to výborné." Řekl Harry. Začali se mu trochu klížit oči. Když tu najednou někdo zabušil na dveře. Harry vyskočil s hůlkou v pozoru. Do dveří strčil hlavu Brousek. "Můžu." Zeptal se a vyjeveně se zadíval na Harryho který měl hůlku v ruce. "Stalo se něco?" zeptal se Brousek. "Ne, jen jsem si trošku zdříml." Řekl Harry a schoval hůlku. "Hele když už jste tady..." začal Harry. "Počkej. Přestaň mi vykat, přece jenom jsi defakto můj nadřízený." Přerušil ho Brousek. "A u mě platí to samé." Přidal se Moody. "Dobrá Rufusi řekni mi kolik zaměstnanců se dnes nedostavilo do práce?" "Nejsou tady tři." Řekl po chvíli přemýšlení. "Výborně to není moc. Obejdu je večer." Brousek přikývl. "Co chceš udělat se smrtijedy?" Zeptal se Moody. "Udělám radost Králi králů. Rufusi dojdi prosím pro Démona který chrání ministerstvo a pak běž na ústředí bystrozorů." "Jistě." Řekl Brousek a odešel. "Co zase chystáš?" zeptal se Moody. "Jak to vypadá s Azkabanem?" Zeptal se Harry místo odpovědi. "Zatím ho držíme. Proč?" "Tak ho dáme Voldemortovi." Moody vyvalil oči. "Ty jsi se už skutečně zbláznil? Víš kolik je tam smrtijedů?" vykřikl Moody. "Alastore ty jsi mě snad neposlouchal. Já řekl že mu dáme Azkaban, ne ty smrtijedy." "A smrtijedy dáš kam? K sobě domů?" zeptal se Moody s neskrývanou ironií v hlase. "Ne" řekl Harry a chtěl pokračovat, ale začala se stáčet temnota a on se radši zadíval na místo kde se objevil Démon. "Co si přejete pane?" zeptal se když poklekl. "Zajdi pro Krále ať mi sem přinese můj meč." Démon zmizel a Moody už jen nechápavě kroutil hlavou. "Já tě snad nikdy nepochopím." "Klid Alastore. To se od tebe ani nechce." Řekl Harry a čekal. Po chvíli se opět začala stáčet temnota a objevil se Král králů. V rukou držel meč Godrika Nebelvíra. Poklekl a podal Harrymu meč. "Zde je vaše zbraň můj králi." Řekl pokorně. "Děkuji. Chci se tě zeptat na jednu věc. Jak se člověk dostane do podsvětí?" "Je celkem sedm bran do podsvětí. Tou když někdo projde tak se dostane do podsvětí." "Výborně to jsem chtěl vědět. Znáš polohu všech těch bran?" "Ano pane." Dobrá chci po tobě aby jsi je všechny našel a zničil kromě té která je tady na ministerstvu." "Stane se jak poroučíte pane." Řekl Král králů a zmizel. Harry se zvedl a připjal si k pasu meč. "Pojď Alastore je čas na očistu." Vyšli z kanceláře a sjeli na ústředí bystrozorů. Všichni už tam stáli a čekali jen na něj. "Jste všichni připraveni?" zeptal se Harry. "Ano pane." Odpověděli všichni. "Dobře rozdělte se do skupin po čtyřiceti a zbývajících dvacet pět půjde se mnou. Každý z vás si vezme vysílačku a pokud se bude cokoliv dít tak budete informovat mě a ostatní skupiny." Vydal Harry rozkazy. Počkal až splní jeho rozkaz a pokračoval. "Teď vás dvacet pět půjde se mnou a přesuneme se do atria. Zbytek se po těch skupinách vydá do jednotlivých pater a zajistí že nikdo z toho patra neodejde. Ti kteří budou mít na starosti patro s letaxovou sítí zajistí aby byla vypnuta na celou budovu ministerstva. Teď rozchod." Řekl a bystrozoři se vydali do jednotlivých pater. Harry se se zbytkem vydal do atria. Zavolal si k sobě démona a postavil ho k výstupu z budky. "Nikdo nepůjde dovnitř ani ven jasné?" zeptal se ho. "Ano pane." Když mu bystrozoři oznámili že krby jsou odpojené, zapnul Harry ministerský rozhlas: "Věnujte mi pozornost. Všichni pracovníci ministerstva se vrátí na své pracoviště a zůstanou na něm. Začíná očista ministerstva. Všichni zůstanete ve svých kójích. Kdo bude viděn že utíká bude považován za smrtijeda a bude bez milosti zabit. Konec hlášení." Ukončil vysílání a otočil se na svůj doprovod. "Mějte hůlky neustále připravené. Na koho ukážu toho omráčíte a svážete." Ani nečekal na reakci a ukázal na chlapa co seděl za bezpečnostní přepážkou. Bystrozoři se nerozmýšleli a poslali na něj svá kouzla. Bohužel pro něj to nepřežil. Harry se na to díval trochu vykuleně. "Já říkal omráčit ne zabít, ale to nevadí. Stejně by umřel. Příště posílejte ty kouzla jednotlivě. Rozdělte se třeba do dvojic a útočte v nich a ne že po něm vypálí kouzla všech dvacet sedm lidí." Řekl a na konci proslovu se už usmíval. "Jdeme tady je to všechno." První tři patra byli bez problému, ale ve čtvrtém začali problémy. Skupinka asi deseti smrtijedů se zabarikádovali v jedné kóji a zajali několik zaměstnanců. Chvíli se snažili dostat se k nim tak aby se nic nestalo zaměstnancům, ale potom co jim k nohám přiletěl jeden se zaměstnanců toho nechali. Harry se naštval a použil své schopnosti. Vnikl postupně všem smrtijedům do hlavy a uspal je. Dal pokyn bystrozorům a ti uspané smrtijedy omráčili a svázali. V celé budově už nebyl kladen žádný větší odpor. V celé budově bylo dohromady 204 smrtijedů. Do sedmi měli hotovo. "Teď dáme vědět Voldemortovi, že je bez špehů." Řekl Harry když se posadil s Moodym v jeho kanceláři. "Mám jen dvě otázky a věřím že na obě budeš mít odpověď. Jak mu chceš dát vědět a co s těmi smrtijedy?" Harry se plácl do čela. "Málem bych na to zapomněl." Řekl rychle vysvětli Moodymu co po něm chce a pak se přemístil k bystrozorům. "...ste si dobře." Říkal zrovna Brousek. "Teď už se jich musíme jen zbavit." Vstoupil do rozhovoru Harry. Každý vezměte jednoho smrtijeda a přesuňte se s nimi na odbor záhad." Bystrozoři vykulili oči, ale rozkaz splnily. Přenesli je před oblouk smrti. "Teď už běžte domů, Byl to perný den a zítra tady buďte hned v osm hodin. Přeji vám dobrou noc." Řekl Harry. Bystrozoři odešli a U oblouku zůstali jen Brousek a Harry. "Co teď?" zeptal se Brousek. Harry se ani nenamáhal s odpovědí a natáhl ruce. Smrtijedi začali jeden po druhém lítat přímo do oblouku smrti. Harry už se taky chystal pryč. Když byl v atriu dohnal ho Moody. "Mám to hotové Harry." Vykřikl. "Výborně Alastore. Pošli to ihned do novin, chci aby to bylo v raním vydání." "Neboj se bude." Řekl Alastor. Harry pak obešel ještě ty tři co byli nemocní. Nikdo z nich už nebyl smrtijed, ale hodně jej překvapilo že u Weasleyů cítil z Rona temnou magii. Zatím na to nijak nezareagoval, ale umínil si že dá na Rona pozor. Do postele ulehal s pocitem uspokojení.

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.