Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Dědic čtyř mocných

Kapitola 2

Kapitola 2:Překvapení a pomoc

Cizinec následoval Harryho do jeho pokoje. Když si cizinec mávnutím ruky vytvořil pohodlné křeslo a posadili se, tak spustil: „Takže Harry, přišel jsem, protože jak jistě víš, dnes večer v tomto domě končí ochrana, kterou ti poskytla tvá matka. Vím, že se chceš zeptat na mnoho věcí, ale nech mě nejdřív domluvit. Vím, že máš v plánu podívat se do tvého domu v Godrikově dole a ohledně toho mám pro tebe jeden návrh. Chci ti pomoc s jeho opravou. Dále pokud se nepletu, Albus ti odkázal několik věcí, ale tím si budeme jistí až zítra ráno. Teď se můžeš začít ptát.“

Cizinec se pohodlně usadil a Harry se začal ptát: „Zaprvé chci vědět, kdo doopravdy jste a proč si nesundáte tu kápi?“

„Mé jméno není zatím důležité a můj obličej také ne.“

„No, jak chcete. Zadruhé. Když jste si chtěl vyčarovat křeslo, použil jste neverbální kouzlo, ale to mě ani tak moc nepřekvapuje, jde o to, že jste nepoužil hůlku. To nezvládl ani Brumbál.“

„Albus měl pravdu, jsi velmi všímaví. Musím tě ale poopravit, Albus to uměl, ale moc nepoužíval, protože je to těžké. Ty se můžeš považovat za šťastného, protože jsi zatím jen desátý člověk, kdo viděl nejmocnějšího kouzelníka všech dob, ale teprve čtvrtý, kdo s ním mluví.“

„Jak to myslíte? Vždyť Albus Brumbál je nejmocnější kouzelník všech dob, nebo ne?“

„Ne, Harry, nejmocnější jsem já, ale jak už jsem řekl jsi teprve desátý, kdo mě viděl a čtvrtý, kdo se mnou mluví.“

Tohle Harryho překvapilo natolik, že vyvalil oči a pusa mu spadla málem až na zem. Když se konečně trochu vzpamatoval položil další otázku: „Na začátku jste mi říkal, že jste přišel kvůli té ochraně, co ta má, co dělat s vámi?“

„Na tuhle otázku ti teď nemůžu odpovědět, ale dozvíš se ji zítra. Tak myslím, že otázek už bylo dost a teď je to jen na tobě, jak se rozhodneš. Přijmeš mou pomoc?“

„Ještě mám jednu otázku.“

„Tak dobře, ale poslední.“

„Co všechno víte?“

„Nejspíš myslíš o tom, co jste dělali s Albusem. Vím, všechno o Voldemortovi i o tom, co jste hledali v té jeskyni. Tohle si myslel?“

„Ano, to jsem měl na mysli.“

Na chvíli se zamyslel a pak jen řekl: „Dobře, velice rád příjmu vaši pomoc. A teď, řekl jste, že mi pomůžete s tím Godrikovým dolem. Takže kdy vyrážíme?“

„Ne, tak rychle. Dřív jak o půlnoci nikam nejdeme. Sbal si, já se teď zajdu podívat na ten dům v Godrikově dole. Potřebuje opravit a zabezpečit, v jedenáct se sem pro tebe vrátím a půjdeme.“

„Dobře, tak zatím nashledanou v jedenáct.“

„Zatím ahoj, Harry.“

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.