Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Dědic čtyř mocných

Kapitola 3

Kapitola 3:Cesta do Godrikova dolu

Bylo za pět minut jedenáct a Harry už stál v předsíni. Zazvonil zvonek a Harry otevřel. Za dveřmi stál onen cizinec.

„Nazdar Harry, jsi připraven?“

„Ano jsem.“

„Tak dobře. Pojďme ještě na chvíli nahoru, vysvětlím ti jak se tam dostaneme.“

Když přišli nahoru, tak cizinec mávl dvakrát rukou a v tu chvíli se objevilo opět to pohodlné křeslo. Posadil se a spustil: „Už jsi se s Albusem přemisťoval, takže to znáš, ale je tu jeden problém, objevíme se dva kilometry od vesnice a proto chci, aby sis vzal neviditelný plášť.“

Když přišli dolů vytáhl Harry neviditelný plášť a dal si jej do kapsy. Zašli ještě do obýváku, kde Harry řekl jen jedno slovo „Sbohem.“ Otočili se a vyšli před dům. Právě v tu chvíli se stalo několik věcí. Na věžních hodinách odbilo dvanáct. Ozval se hromový hlas: „Touto chvílí končí tvá magická ochrana v domě na Zobí ulici v Kvikálkově, Harry Pottere.“

Pak se vše utišilo a oni šli dál, stoupli si do stínu, aby je nikdo neviděl. Harry se chytil cizince a přemístili se. Když se Harry rozhlédl kolem sebe zjistil, že stojí v lese.

„Pojďme,“ řekl cizinec a vyrazili.

Šli už asi deset minut, les nechali už kus za sebou, když se cizinec prudce zastavil. Harry se taky zastavil a pak se zeptal: „Proč stojíme?“

Odpověď dostal vzápětí. Kolem nich se v půlkruhu rozestavili smrtijedi a ten co stál přímo proti nim se ozval: „Hádej Pottere, můžeš třikrát.“

„Malfoy,“ zasyčel Harry výhružně.

Malfoy senior se zasmál a řekl: „Ty jsi mě poznal? Jak milé,“ a dal se znovu do smíchu.

V tom se ozval cizinec: „Takového debila, jako jsi ty, by poznal každý, Malfoyi. Ačkoliv nevím, co tady chcete. Nikdo vás přece nezval.“

V tu chvíli, jako když utne, se všichni přestali smát. Malfoy zavrčel: „Kdo si myslíš, že jsi ty jeden bastardek?“

„Já jsem vaše noční můra.“

Hned, jak to dořekl, tak rukou udělal nějaký složitý pohyb a všechny smrtijedy až na Malfoye odhodil třicet metrů daleko. Poté se na něj otočil.

„Teď jsi viděl, co dokážu. Neušetřil jsem tě proto, že bych tě nemohl odhodit, ale proto, že chci abys Voldemortovi vyřídil vzkaz. Rozumíš?“

Když Malfoy přikývl, tak pokračoval: „Vzkaž mu, že jestli ještě jednou pošle nějakého smrtijeda na Harryho, tak ten smrtijed je mrtvej. A teď vypadni!“

Malfoy zbledl,  přikývl, otočil se a upaloval k lesu, jako kdyby mu za patami hořelo. Když to ostatní smrtijedi viděli, zvedli se a upalovali za Malfoyem. Zbytek cesty uběhl už poklidně. Vešli do vesnice a zamířili až na její druhý konec. Tam našli překrásnou vilu a cizinec řekl: „Vítej doma Harry.“

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.