Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Smrt noci

Kapitola 3

Kapitola 3: Tvrdý trénink upírský.

Ráno se Harry vzbudil v obrovské posteli s nebesy. Rozhlédl se kolem sebe a vzpomněl si kde vlastně je. Postavil se a podíval se kolem sebe. Bohaté zdobení stěn, veliký jako celý dům Dursleyů a nábytek bohatě zdobený. Pokoj byl rozdělený na dvě části. V první části měl tam skříň, psací stůl s židlí, velikou postel a gauč s křesli. A v druhé části měl kuchyň a v oddělené místnosti i koupelnu a záchod. Šel vykonat ranní hygienu a pak přešel ke skříni. Otevřel ji a našel ji plnou nového oblečení. Vybral si rudý plášť, triko protkávané zlatem a černé rifle. Vyšel před pokoj a uviděl Alucha jak stojí před dveřmi a drží stráž. Hned jak Harry otevřel dveře, hluboce se uklonil. „Náš král tě očekává.“ Harry přikývl a nechal se dovést za králem. Vešli do síně která byla plná upírů. Na pokyn krále se Harry posadil na trůn který byl v přední části síně. Když se posadil předstoupil před něj král a poklekl. „Nuže jak jsi se vyspal Harry? „ Ani ho nenechal odpovědět a pokračoval: „Myslím že už je načase začít s tréninkem, pokud souhlasíš.“ „Nemám nic proti.“ Odpověděl. Dobrá tedy pojď se mnou, vysvětlím ti jak to bude probíhat.“ Odešel za králem a přidal se k nim i Meligar, Petrech a Aluch. Došli do jedné místnosti a tam se posadili do připravených křesel. „Za ty dva roky co budeš u nás, budeš mít pořád stejný režim. Ráno tě Aluch probudí a půjdete běhat. Až se vrátíte budeš posilovat. Potom si tě vezme do parády Meligar který tě bude učit bojové umění. Pak dostaneš chvilku volna na oběd a po obědě tě Meligar bude učit s dýkou. Po něm budeš střílet a já si tě vezmu do parády večer.“ Ukončil král svůj sáhodlouhý monolog. „Dobrá, souhlasím.“ Čtyři upíři se tajemně usmály. „Dobrá.“ Řekl král. Začneme už dnes. Aluchu, víš co máš dělat.“ „Jistě pane králi.“ Řekl Aluch a otočil se na Harryho. „Tak pojď půjdeme se proběhnout. Harry vyšel z Aluchem před jeskyni. Harry čekal že mu Aluch řekne kudy poběží a on poběží sám. Tvrdě se zmýlil. Udělali si nejdřív procházku aby Harry věděl kudy běžet a když se vrátili před jeskyni, Aluch mu řekl: "Tak a teď si tu trasu dáš dvakrát a já poběžím za tebou a budu tě popohánět." Jen to dořekl tak Harry vykulil oči. "Dva…dva…dvakrát?" "Ano něco se ti snad nezdá?" "Vždyť ta trasa je dlouhá nejmíň dva kilometry (Já vím že se to zdá být málo ale nezapomínejte kolik je Harrymu.) ." "Přesně dva a půl." Odpověděl Aluch a usmál se stylem že Harrymu přeběhl mráz po zádech. "My jsme ti s Petrechem říkali že tě to rychle přejde." "Jo." Řekl Harry otráveně. "A já vám nevěřil." Aluch se zasmál. "Klid, za nějaký čas už si to ani neuvědomíš." "Teď jde jen o to, jak dlouho ten čas bude trvat." Aluch se usmál, ale najednou se začal tvářit vážně. "Tak a teď už dost těch keců a běžím." Harry se neochotně dal do pohybu. Když doběhl druhé kolečko svalil se do trávy před jeskyní. "Copak? Snad nejsi unavený." Smál se Aluch. "Ne vůbec ne." Vydýchával se na zemi Harry. "Ne?" Usmál Aluch. "Tak to klidně zvládneš ještě dvě kolečka." Harry vyvalil oči: "To je snad vtip." Aluch se zasmál. "Ano je protože teď už tě čeká posilovna." Harry jen tiše zasténal a šel za Aluchem. Aluch ho vedl spletí temných chodeb do posilovny. Když ji Harry uviděl, málem si odřel pusu o zem, jak mu spadla. Byla to plně vybavená posilovna snad třiceti stroji. Když to viděl tak se mu jenom protočili panenky. Naproti tomu když mu Aluch řekl že na každém má dělat pět minut tak to s ním téměř seklo. Zasténal a pustil se do práce. Dvě a půl hodiny makal jak divej a když ho Aluch odvedl na oběd, svezl se na židli a funěl jako lokomotiva. Najedl se (nebudu vám psát co jedl protože bych dostal hlad J) a vyrazil do soubojové místnosti kde už na něj čekal král upírů se dvěma bokeny (dřevěné meče). "No konečně. Už jsem si říkal kde jsi." "Bohužel tady." řekl Harry tak potichu že ho skoro nebylo slyšet, ale nahlas dodal: "Tak se na to vrhnem, ať už to mám z krku." Král se zasmál: "To tě Aluch tak moc unavil?" "Jo hodně." "Tak jedem." Řekl král a začal ho učit. Začali základními postoji a tréninkovými souboji. A pak ho ještě učil s pistolí. Když skončili krále nahradil Meligar. "Tak jedem Harry není času nazbyt." A pustil se do něj on. Začal ho učit boj nablízko a potom i s dýkou.

O rok později.

Hary zesílil a vytáhl se. Dokázal porazit kohokoliv ať už v boji s mečem a nebo v boji nablízko. Také dokázal poslepu rozebrat a zase složit jakoukoliv zbraň. Jednou se Harry zase chystal na trénink, ale Aluch mu před pokojem oznámil že má jít do trůnního sálu. "Ty nejdeš?" zeptal se Harry. "Ne Harry, on chce mluvit jen s tebou." "Dobře tak já jdu." Aluch mu zamával a Harry šel. Když otevřel dveře, král už seděl na trůně a čekal na něj. "No konečně jdeš." "Co jsi mi chtěl?" "Víš dnes už tě nemáme co učit. Mluvil jsem z nejmocnějším z mágů Kadeharem, který vede mágy v Ribreghu. Zítra tě očekává na své univerzitě." "TO SNAD NE. A TO MY ŘÍKÁŠ AŽ TEĎ? POKUD VÍM TAK BYCH TU MĚL JEŠTĚ ROK ZŮSTAT NEBO NE?" Řval Harry na celý sál. "Uklidni se Harry. Jak jsem řekl, už tě nemáme co učit. Umíš vše co sami ovládáme. Je zbytečné abys tady déle zůstával. Ale neboj to neznamená že nás nemůžeš přijít navštívit, vždy tě rádi uvidíme. Jasný?" "Jo jasný. Tak já se jdu nachystat." "Jen běž Harry. Jen běž." Řekl král do prázdné místnosti. "Budeš nám chybět." Dodal. Harry vyšel ven z jeskyně ve které žil. Bloumal po lese dlouhou dobu až vešel na louku. Uslyšel šramot. Zarazil se na místě a poslouchal. A pak zase, ale z jiného směru. Stál bez hnutí a čekal. Nemusel čekat dlouho na palouk vešla smečka vlkodlaků. Po večerech studoval takže je bezpečně poznal. Připravil se na boj. Vlkodlaci vrčeli a Harry toho využil. Věděl že než se na něj vrhnou tak se spolu budou chvíli dohadovat. Nenechal je domluvit a vytasit svou oblíbenou zbraň Magnum 44. Vždy ji měl nabitou stříbrnou municí. V lese se totiž nacházelo víc klanů upírů kteří nebyli tak milí a proto nosil stříbrnou munici. Teď se mu hodila než si toho vlkodlaci všimli stihl dva zastřelit. To už se přestali dorozumívat a zaútočili. Harry ještě dva střelil za skoku a pak vytasil meč (taktéž postříbřený). Přikrčil se a sekl nad hlavou. Ozvalo se zavití a vlkodlak padl. Pochvíli zůstalo jen pět vlkodlaků. A šestý o kterém Harry nevěděl. Ten šestý už byl za Harrym a zavrčel mu přímo do ucha. Harry se lekl když vtom se stalo něco neuvěřitelného. Harry díky svým reflexům skočil dopředu a otočil se. Vlkodlak který mu předtím zavrčel do ucha byl přibližně trojnásobný. Harry věděl že ten bude tvrdý oříšek, ale nebyl. Harryho magie se konečně uvolnila a vlkodlaky zabila. Z vlkodlaka najednou vyletěla velká koule a vletěla do Harryho. Cítil se najednou hrozně silný. Chvíli potom se na louku vběhli upíři. "Co se stalo?" Zeptal se Petrech. "Nevím. Napadli mě podařilo se mi jich několik zabít. Ten velkej se mi přikradl za záda a najednou se ze mě vyvalila nějaká tlaková vlna nebo něco takového a zabila ty vlkodlaky. Pak z toho obra vyletěla koule a narazila do mě. A já se teď cítím daleko silnější než dřív." Ukončil své povídání Harry. Aluch se zachmuřil. "Pojď půjdeme zpátky a tam ti to vysvětlíme."

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.