Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a ztracená naděje

Kapitola 1

Kapitola 1: Nabídka a návrat

Harry přešel ke Quirellovi a podíval se do zrcadla z Erisedu. Pochvíli uviděl, jak mu jeho já v zrcadle, strká kámen do kapsy a ucítil zátěž v kapse kalhot.

„Co tam vidíte, Pottere?“ zeptal se Quirell.

„Já…já potřásám si rukou s Brumbálem. Vyhráli jsme školní pohár.“

„Lže.“ Řekl nějaký hlas.

„Mluvte pravdu. Co tam vidíte?“

„Promluvím si s ním sám.“ Řekl znovu ten hlas.

„Ale pane, vždyť nemáte dost síly.“

„Na to jsem silný dost.“ Řekl hlas a Harry začal od Quirella odstupovat.

Quirell se otočil zády k zrcadlu a začal si sundávat turban z hlavy. V zrcadle se ukázala… 

„Proč umírat strašlivou smrtí, když se můžeš přidat ke mně a žít?“ zeptal se Voldemort. „Pověz Harry. Chtěl bys znovu vidět matku a otce? Společně je dokážeme vrátit. Za to chci něco na oplátku. Něco co velice příhodně leží v tvé kapse.“

Harry pomalu vytáhl kámen z kapsy a podíval se na něj.

„To je ono Harry. Neexistuje dobro a zlo. Jen moc a lidé příliš slabý aby oni usilovali.“

Harry se rozmýšlel.

„Opět bych měl rodiče. Voldemort pro mě udělá víc než Brumbál. Ten mi jen lhal a zkazil mi dětství.“ Říkal si Harry v duchu.

„Dobrá Voldemorte. Přísahej, že mi vrátíš rodiče a já ti dám tento kámen a přidám se k tobě.“ Řekl Harry.

„Jak chceš. Přísahám ti na krev mých předků, že ti dám rodiče.“ Řekl Voldemort.

Kolem nich se utvořil kruh z ohně.

„Kouzelnická smlouva byla zapečetěna.“ Řekl Voldemort. „Nyní pojď a předej mi ten kámen.“

Harry přešel k Voldemortovi a předal kámen do ruky Quirellovi.

„Výborně teď už pojďme. Než sem dorazí Brumbál.“ Řekl Voldemort.

Quirell stáhl ohnivou stěnu a vydali se k východu. Až k Ďáblovu osidlu došli bez zádrhelu. Ovšem tam už začali problémy. Akorát chtěli vyletět k Chloupkovi, když jim před nos lehce dosedl Brumbál. Hned namířil hůlkou na Quirella. Ten si před sebe přitáhl Harryho.

„To je velmi zbabělé Quirelle. Schovávat se za dítě. Vraťte mi kámen a Harryho a já vás nechám odejít bez boje.“ Řekl Brumbál.

„To nebude jen tak jednoduché Brumbále. Potter se ke mně přidal. Skončil jsi.“ Řekl Voldemort.

„Tome?“ podivil se Brumbál. Byl natolik vykolejený, že se nestihl nijak bránit proti červenému paprsku. Ten do něj vrazil a on padl v mdlobách na zem.

„Výborně Quirelle.“

„Děkuji, pane.“ Řekl Quirell a pak vyletěli nahoru.

Bez potíží vyšli z hradu. Ovšem tam nastal problém. Protože už bylo léto, byla většina studentů na pozemcích. Quirell i Harry vyrazili rychlým krokem k bráně. Ze vstupní síně vyletělo několik paprsků. Oba se otočili.

„Já tě nenechám jen tak odejít Tome.“ Řekl Brumbál.

„Zase ty? Pořád se mi budeš motat do mých plánů ty bláznivý dědku?“

„Od toho tu jsem, Tome.“

„Zabij ho.“ Vykřikl Voldemort.

„Avada Kedavra.“ Řekl Quirell.

Brumbál se schoval do vstupní síně a Quirell i s Harrym začali ustupovat. Několik starších studentů se pokusilo postavit se jim do cesty. Quirell vždy jen mávl hůlkou a odhodil je pryč. Rozrazili Hlavní bránu a Quirell pevně chytl Harryho rameno.

„Teď nás přemístím.“ Řekl Quirell.

Ze vstupní síně vyběhlo několik profesorů včele s Brumbálem. Pálili jedno kouzlo za druhým. Ovšem většina šla mimo. Quirell se zle ušklíbl a i s Harrym se přemístil pryč. Objevili se na Voldemortově starém sídle. Vypadalo jako by ho opustil včera. Přesunuli se do trůnního sálu. Voldemort luskl prsty a objevili se dva domácí skřítkové.

„Jak to vypadá se skladem lektvarů?“ zeptal se Voldemort ledově když se oba skřítkové uklonili až k zemi.

„Většina lektvarů už je bohužel nepoužitelná, ale sklad přísad je plný použitelných přísad.“ Řekl jeden skřítek.

„Výborně.“ Řekl Voldemort. „Dojděte pro Luciuse Malfoye.“

Oba se znovu uklonili a pak s lupnutím zmizeli. Harry se zatím rozhlížel po místnosti. Voldemort si všiml, jak přešlapuje a mávl hůlkou. Vedle jeho vlastního trůnu se objevil ještě jeden menší.

„Posaď se Harry. Ti skřítci šli pro jednoho z mých přívrženců. Říká se jim smrtijedi. Ty ovšem nebudeš smrtijed. Ty budeš můj syn. Brumbál ti to možná říkal, žádné kouzlo nedokáže vrátit mrtvé. Já ti dám rodiče. Já budu tvůj nový rodič a ty usedneš po mém boku a budeš spolu se mnou vládnout.“ Řekl Voldemort.

Harry se na něj podíval. „Takže jsi mě obelhal.“

„Ne. Nelhal jsem ti. Ptal jsem se, jestli je chceš vidět a to dodržím. Nejde sice mrtvé vrátit, ale jde s nimi hovořit. Vždy jednou za měsíc s nimi můžeš mluvit.“

Harry se rozmýšlel. „Dobrá to beru.“ Řekl Harry s úsměvem a posadil se na trůn vedle Voldemorta.

„Dej si na hlavu kápi, nechci, aby o tobě hned všichni věděli.“ Řekl Voldemort.

Harry tak učinil a po chvíli se znovu objevili skřítci a mezi sebou drželi vzpouzejícího se Malfoye.

„Zdravím tě můj mrzký příteli.“ Řekl Voldemort ledově.

Malfoy pohlédl k trůnu. Voldemort vyčaroval zrcadlo a mohl tak mluvit s Malfoyem.

„Můj mistře.“ Řekl Malfoy pokorně a padl na kolena.

„Pojď blíž mám pro tebe úkol.“ Řekl Voldemort. Podal mu papír. „Tady máš přísady, které potřebuji. Skřítkové tě vezmou do skladu a ty zjistíš, co všechno ještě chybí. Potom seženeš přísady a pustíme se do lektvaru.“

„Jistě můj pane.“ Řekl Malfoy. Převzal papír a odešel. Voldemort ukázal Harrymu celé sídlo a taky jeho pokoj. Po cestě našli Voldemortovu starou hůlku. Harry už zůstal ve svém pokoji a Voldemort se vrátil do Trůnního sálu. Seděl asi pět minut, když dovnitř vešel Malfoy.

„Můj pane. Zkontroloval jsem vše, co potřebujete. Sehnal jsem téměř všechno až na jednu přísadu. Podle mých spojek je na světě už jen asi pět lidí, kteří tuto látku vlastní. Je to prach ze Zlatého jednorožce. Zjistil jsem také, že dva z těch pěti známe.“

„Koho?“ zeptal se Voldemort.

„Jedním z nich je Brumbál, ale ten nám ten prach asi nedá. Ten druhý je Severus Snape.“ Řekl Malfoy.

Voldemort se usmál. „Pojď blíž Malfoyi.“ Řekl Voldemort a vytáhl hůlku. Vyhrnul Malfoyovi levý rukáv a dotkl se hůlkou místa kde je vypáleno Znamení zla. Nečekali dlouho a do trůnního sálu vešel člověk.

 

Mezitím v Bradavicích.

„Albusi co se stalo?“ zeptala se Minerva McGonagallová.

„Harryho Pottera odvedl Lord Voldemort. Budeme muset svolat starou partu. Minervo, můžu ti to svěřit?“

„Jistě Albusi.“ Řekla a odešla.

„Co budeme dělat?“ zeptal se Kratiknot.

„Zatím nic Filiusi. Musíme čekat.“ Řekl Brumbál.

Snapeovi se najednou rozšířili oči hrůzou. Brumbálovi to samozřejmě neuniklo.

„Co se stalo Severusi?“ zeptal se Brumbál.

„Volá mě.“ Řekl se strachem.

„Půjdeš tam?“

„Musím.“ Řekl Severus a vyrazil pryč.

 

V Temném sídle.

Ve dveřích stál Severus Snape. Přešel před trůn a padl na kolena.

„Můj pane. Jsem rád, že vás opět vidím.“ Řekl úlisně Snape.

„To já také Severusi. Něco od tebe potřebuji.“

„Cokoliv můj pane.“ Řekl Snape.

„Potřebuji jednu přísadu do lektvaru a ty ji máš. Je to prach ze Zlatého Jednorožce.“ Řekl Voldemort.

„Ten vám můžu donést. To nebude problém.“ Řekl Snape.

„Výborně teď běž a vrať se zítra i s tím prachem.“

„Jistě mistře.“ Řekl, uklonil se a odešel pryč.

Voldemort se otočil na Harryho. „Je už pozdě. Běž spát a zítra přijď sem. Bude schůze.“

„Jistě. Dobrou noc… otče.“ řekl Harry a odešel.

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.