Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Harry Potter a Zlo

Kapitola 2

Kapitola 2: Dopis a Bradavice

 Lucius Malfoy se přemístil do Temného sídla. Vešel do trůnního sálu a poklekl před Voldemortem. "Můj pane mám pro vás dopis." Řekl když klečel před Voldemortem. "Od koho?" zeptal se Voldemort. "Od vašeho syna." Voldemort se zamračil. "Co mi asi píše?" zamyslel se. Pak natáhl ruku a převzal si dopis. Otevřel ho a začal číst: "Milý otče. Nebudu tě moc zdržovat, jistě máš moc práce, ale mám problém. Malfoyovi nedodrželi tvé rozkazy. Ten malej spratek Draco byl ke mně hrubý. Jeho a Narcisu už jsem si dovolil potrestat a Luciuse jsem přenechal tobě. Doufám že ti to nevadí. Vrátím se zítra. Zatím Sbohem." Voldemort dočetl a zadíval se na Luciuse. "Luciusi můžeš mi to nějak vysvětlit?" zeptal se hrozivě. Lucius se roztřásl. "nevím co se tam píše mistře tudíž nemohu vědět co chcete vysvětlit." "Dobrá tak já ti to řeknu co se tam píše. Ve zkratce tam je napsáno že jsi nesplnil svůj úkol a neobeznámil jsi Draca jak se má k mému synovi chovat. On už byl potrestán, ale můj syn byl natolik hodný že tvé potrestání ponechal na mně." Dořekl Voldemort hrozivě. Lucius se viditelně roztřásl strachy. Voldemort pomalu vytáhl hůlku a vychutnával si tu nejistotu své oběti. "Crucio." Pronesl ledově. Malfoy se začal svíjet na podlaze. Voldemort ho mučil asi pět minut a pak ho propustil. "Příště si zapamatuj že mé rozkazy se plní." Zasyčel ledově. "Ano pane." Řekl potichu Malfoy a vrátil se do kruhu. "A teď moji milý si užívejte prosté radosti života." Řekl nahlas Voldemort a jednou z bran přišlo několik žen a mužů.

Druhý den ráno.

Anubis se probudil a podíval se na hodinky které měl na zápěstí. Půl dvanácté. "Kurva otec mě zabije." Pomyslel si a rychle se převlékl. Pak vyběhl z pokoje a sešel do kuchyně. Tam už seděli všichni tři Malfoyovi. "Dobré ráno." řekl Anubis. "Dobré ráno pane." Odpověděli všichni tři. Lucius nenápadně (alespoň si myslel že nenápadně) kopl Draca do nohy. "Mnohokrát vám děkuji že jste mě tu nechali přespat." "Byli jsme rádi že vás tu vidíme." Řekl Malfoy starší a zadíval se na svého syna. "Mohu s vámi mluvit chvíli o samotě?" zeptal se mladší Malfoy. Anubis přikývl. Tušil co mu chce říct. Přešli do salónku a Anubis se otočil na Draca Malfoye. "Tak co jsi mi to chtěl." "Chtěl jsem se vám omluvit za své včerejší chovaní. Nevěděl jsem kdo jste. A také mám na vás prosbu." Řekl s trochou strachu. "Poslouchám." "Chci se stát vaším služebníkem." Anubis překvapeně zamrkal, ale jinak to na sobě nedal znát. "Myslíš k mému otci?" "Ne, chci být přímo vaším služebníkem." "To jsi ovšem rodičům neřekl že?" "Ne pane. Je to jen moje rozhodnutí." "Dobrá. Já zatím nemám žádné stoupence jako můj otec, ale až začnu nabírat tak budeš mezi prvními které příjmu." "Výborně. Děkuji vám mnohokrát pane." "Není zač." řekl a pomocí přenášedla se dostal na Temné sídlo. Zavolal na skřítka, aby mu odnesl věci a šel za svým otcem do jídelny. Otec zrovna přicházel. "Ale, mladý pán už se probudil?" zeptal se ledově. "Taky tě rád vidím otče." Řekl Anubis z trochou jízlivosti v hlase. Voldemort se zamračil. "Zas nějaký drzý." Poznamenal Voldemort. "To je tou výchovou." Poznamenal tiše Anubis. Voldemort ho slyšel a vytáhl hůlku. "Zdá se že tě budu muset potrestat." Řekl a namířil na Anubise. "Crucio." Vykřikl. Anubis uskočil letícímu paprsku a vytáhl svoji hůlku. "Expeliarmus." řekl a poslal na Voldemorta svůj paprsek. Voldemort kouzlo zablokoval a usmál se. "Výborně, ale příště zkus trochu vyšší kalibr." řekl Voldemort. Anubis se usmál a znovu namířil na Voldemorta. "Crucio." Vykřikl Anubis. Voldemort vykulil oči a pusa mu spadla na zem (obrazně řečenoJ ). Kletba do něj napálila a Voldemort se zhroutil v křečích. Anubis ale po chvíli kouzlo zrušil. "Stačí ti toto jako vyšší kalibr?" zeptal se s úsměvem. "Dobrá dnes si ještě užijeme trochu zábavy." "Copak? Dáme si souboj?" "Ano, ale ne proti sobě." řekl Voldemort s úsměvem. Anubis údivem nadzvedl obočí. "Dnes zaútočíme na jednu vesnici a ty budeš stát po mém boku." Anubis se krutě usmál. "To bude zábava." Voldemort přikývl a sedl si ke stolu. Anubis se posadil naproti němu a začali v klidu obědvat. Když dojedli, zadíval se Voldemort na Anubise. "Řekni mi co se včera stalo? Lucius řekl něco ve smyslu že máš znovu nějakou neobvyklou hůlku. Posledně to bylo pero fénixe a pegase, a buk temnoty. Co to je tentokrát?" "Blána dračího srdce, pero fénixe, vlas víly a šupina baziliška." řekl Anubis. Voldemort se zasmál. "Ty si fakt umíš vybrat." "Jo no mi jsme zvláštní oba dva." "To je pravda. Běž teď do svého pokoje a připrav se. Za hodinu vyrážíme." "Jistě otče budu čekat." řekl Anubis a odešel. O hodinu později už seděl vedle otce a čekali až dorazí všichni smrtijedi. Už čekali jen na pár opozdilců. V tu chvíli dovnitř vrazil smrtijed a padl na kolena přímo před Voldemorta. "Můj pane, máme problém. Brumbálovi se podařilo dostat do našeho sídla a zajal Belu. Musíme ji zachránit brání se mu tam spolu s Malfoyovými kteří tam zrovna byli." "Uklidni se Rodulphusi. Vyrazíme jim na pomoc." Řekl Voldemort. "Připravte se na přemístění." Křikl a pak se otočil na Anubise. "Chyť se mě já nás přemístím." Anubis se chytl Voldemorta za ruku a ten je přemístil k menší vile. Voldemort spolu se svými smrtijedi a Anubisem vyrazili do domu. Šli na jistotu, protože byli slyšet kletby. "Zdravím vás Brumbále." Řekl Voldemort když dorazili Fénixům do zad. Většina se jak na poval otočili. "Nazdar Tome. Co tady děláš?" zeptal se Brumbál. "Jdu si pro své věrné. A NEŘÍKEJ MI TOME." Vykřikl. Brumbálovi přelétl po tváři úsměv. Pak si všiml dítěte, které stálo vedle Voldemorta. "To už jsi na tom tak bídně že sebou nosíš děti jako štít Tome?" zeptal se Brumbál. Voldemort už se nadechoval že začne na toho senilního dědka křičet, ale ten kluk ho chytl za paži. "Uklidni se." Řekl s klidným hlasem a stoupl si před Voldemorta. "Já tu nejsem jako žádný štít Brumbále." Řekl a zamířil na něj hůlkou. "Avada Kedavra." Vyřkl kouzlo a zelený paprsek vyletěl na Brumbála.

Žádné komentáře
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.