Quod non dedit fortuna non eripit.

Quod non dedit fortuna non eripit.

Z diskuze...

Statistika

Zatím nevím

Kapitola 1

Kapitola 1: Odplata

Takže jsem zpátky. Tohle je moje nová povídka tak doufám že se vám bude líbit.

V Zobí ulici se otevřeli dveře a z nich vyběhli dva chlapci. Jeden byl hubený a vysoký, měl černé vlasy a jasně zelené oči. Pod vlasy skrýval malou jizvu ve tvaru blesku. Jak jste již uhodli, byl to Harry Potter. Kdo byl ten druhý? Byl menší a tlustý, s obličejem jak prase. Jeho bratranec Dudley Dursley. „Dneska to bude sranda.“ řekl Harry „Jo, Pearse a ostatní na nás čekají v parku.“ „Takže tam se sejdeme?“ „Ano. Ty běž obhlédnout, jestli vyrazil a mi na vás počkáme.“ „Jasná páka. Tak zatím Dudley.“ Řekl Harry a odběhl. „Jo měj se.“ Zavolala Dudley za utíkajícím bratrancem a vyrazil opačným směrem k parku, kde už čekal zbytek jejich party. Dudley Dursley a Harry Potter. Dva vůdci Kvikálkovské bandy, která budila strach téměř v každém obyvateli Kvikálkova. Dnes si vyhlídli jednoho kluka, který Dudleyho označil za prase. Takovou urážku nemohli nechat bez odezvy. Dnes se rozhodli si na něj počkat a dát mu co pro to. Harry doběhl k domu a uviděl jejich cíl: kluka se starým psem. Kluk vyrazil dlouhou ulicí směrem k parku. Harry jej nenápadně sledoval. V poklidu dorazili do parku. Až v půli parku nastala změna. Tam mu totiž zastoupil cestu Dudley a půlka jejich party. Kluk se zarazil a otočil se, že odejde. Tam už ale stál Harry a zbytek party. Kluk byl sice starší, ale oni měli velkou přesilu. „Pusťte mě!“ řekl tvrdě. „Urážíš a ještě poroučíš? Máš kuráž, to se musí nechat.“ Řekl Dudley posměvačně. „Říkám uhněte mi z cesty.“ Křikl znovu. Banda ale zareagovala opačně a stáhli kruh, který kolem něj vytvořili. Ani jeden z nich si nevšiml tenkého klacíku, který vytáhl z kalhot. „Takže mi neuhnete?“ zeptal se ještě.“Ne zmlátíme tě a uděláme z tebe odstrašující případ pro ostatní.“ Řekl Harry a krutě se usmál. „Jak chcete, bude tedy po vašem.“ Řekl tiše a mávl rukou. Dudley a kluci, kteří stáli proti němu, odletěli o pěkný kus dozadu. Pak se otočil směrem k Harrymu a zbytku kluků. „Tak co pustíte mě?“ zeptal se znovu. Odpovědí mu byl pouze vzteklý řev, když se na něj ti kluci rozběhli. Mávl znovu hůlkou a všichni kromě Harryho odletěli. Jen Harry natáhl ruce před sebe a vytvořil se mu před rukama štít. Kluk trochu vytřeštil oči. Harry se zastavil. „Už dřív jsem zjistil, že pokud jsme v nebezpečí nebo se hodně soustředím, umím divné věci. Způsobit lidem bolest, zastavit útočící předmět, popřípadě ovládnout slabší. A taky umím mluvit s hady.“ řekl s úsměvem a pozoroval kluka, jak pomalu bledne.  Pak se Harry začal soustředit a kluk se zhroutil v bolestech. Nebylo to nijak silné, ale stačilo to na to, aby mu vypadla hůlka. Harry ji zvedl a zkoumavě se na ni díval. „Jak se s ní čaruje?“ zeptal se. Kluk ale neodpověděl a jen se na Harryho vzpurně mračil a trochu zrychleně dýchal po prožitém mučení. „Na to zatím nemáš ty spratku.“ křikl mu v odpověď. Harry se naštval a mávl rukou, aniž by si uvědomil, že v ní má hůlku. Kluk vykřikl a držel se za ruku, na které měl velký šrám. Najednou se ozvalo hlasité prásknutí a na Harryho vyletělo několik červených paprsků. Tentokrát je nezastavil žádný štít a Harry padl v mdlobách.

Poslední komentáře
23.07.2009 16:04:24: No je vidět že Draco je rozhodně tvoje oblíbená postava. Možná se v téhle povídce i vyskytne sám zat...
23.07.2009 01:04:26: ...a jestli tam zakomponuješ Draca, rád si to přečtu... (..ještě jste nepoznali kterou postavu mám ...
10.05.2009 19:23:08: pro nadarju: jo je to takové neurčité, ale to je můj záměr v dalších kapitolách se to "rozjede" smiley...
09.05.2009 14:56:25: tak tohle vypadá zajímavě, jen tak dál. Máš super nápady na povídky
 
Všechny postavy kromě mých vlastních patří J.K.Rowlingové. Na tyto postavy si neberu žádná autorská práva a z těchto stránek nemám žádný výdělek.